Odsuzování, posuzování a názory

Je tu věc ke které se často ve svém životě vracím. Někdy víc, někdy méně. Jedna z věcí co mě nejvíc štve a zároveň mě celkem bolí.

Pokud se zamyslím nad dobou, když jsem vyrůstala a kolik lidi jsem poznala a oni poznali mě, drtivá většina mi řekla, že dali na první dojem a mysleli si o mě to, to a to. Někteří ze mě měli přehnaný respekt a strach na mě promluvit, někteří si mysleli, že jsem namyšlená a další čekali že se bavím jen s „vybranými lidmi“ a nikoho nepouštím k sobě. Většina mi pak přiznala, že vsadili na první dojem a že jim to je líto. Litují toho, že vlastně odsuzují lidi už jenom kvůli tomu jak se tváří, když třeba projdou a jak na ně působí. (Mám vždycky opravdu velkou radost, když mi pak sdělí své prvotní dojmy vs. hlubší rozhovor semnou)

     Ano, od školky jsem působila namyšleně a nejspíš mám nějaký „I don‘t care“ výraz který nejspíš nepůsobí přívětivě.  

Jelikož jsem měla právě tuhle zkušenost, naučila jsem se nesoudit lidi na první pohled, dojem, nebo třeba při prvním rozhovoru (ani při druhém J ). Ano, člověk na vás může vytvořit určitý dojem při prvním setkání, ale většinou když už s ním prohodíte pár vět, začínáte pomalu cítit to jaký je, pokud je upřímný.. cítíte, že má hezké nitro.
       Nesuďme lidi! Neodsuzujte dřív než jej poznáte. Víte, nejvíc si cením, když člověk se rozhodne udělat svůj osobní názor na člověka i skrz vše co slyšel, co viděl... Pár takových lidí ve svém životě mám a neskutečně si cením toho, že jsou vlastně taková dobrá vlastnost se v nich ukrývá!

 Jistě už jste alespoň jednou v životě slyšeli větu:  Nesuďte a nebudete souzeni. Neodsuzujte a nebudete odsouzeni. Odpouštějte a bude vám odpuštěno.“
Lukáš 6:37

-   „Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám.“
Lukáš 6:31

  Věděli jste že právě tyto tak známé věty jsou z Bible? Velmi známé verše snad všem lidem na zemi. Velká pravda a přitom mnohdy tak složitá věc (lekce sebeovládání a pokory).

Někdy soudit člověka a jeho situace v životě , to jak se rozhoduje, co dělá nebo jak vám zrovna příjde jeho dané chování...je vlastně zahanbující.
Myslím si, že pokud opravdu s tím člověkem nesdílíte danou situaci a vy třeba nevidíte jeho motiv, to co ho k daným reakcím vede nebo prostě neznáte motiv, je prostě hloupost ho posuzovat jeho kroky.

Milujte lidi kolem sebe, přejte jim, podporujte je ve věcech, které dělají a mají dobrý motiv!