Veganství, šlechetnost nebo pozérství?

Drazí čtenáři mého blogu, předem chci upozornit, že to o čem teď píšu je pouze moje subjektivní úvaha a moje postřehy. Rozhodně nechci abyste nabili pocitu, že někoho odsuzuji, nebo říkám co je nebo není správně.

Tak tedy.... určitě jste si všimli nové vlny stravovacích návyku a vlastně pomalu už i životního stylu...veganství. 

Otázka je, jak se k tomuto novému trendu stavět. Jde o ochránce přírody? Lidi kterým se hnusí živočišné výrobky a jejich tělo je nepřijímá tak jak by mělo, nebo o skupinu která se snaží vyniknout a být originální? To je otázka nad kterou bych se chtěla pozastavit.

Vegetariáni už v naší společnosti nejsou nijak zvláštní... Vegetariánské jídlo najdeme téměř v každém podniku, fastfoodu ba i dokonce na palubě letadla.  Můžete si říct o vegetariánskou stravu a není to pro personál žádná novinka, ovšem nevím zda vegani to budou mít taky tak „jednoduché“. Přeci jen maso se z jídelníčku vyřadit dá, ale vše živočišného původu je  nejspíš  problém (alespoň pro mě).

Přijde mi úsměvné potkat své známé, kteří by před 2 lety byli schopni semnou zajít na svatomartinskou husu, steak či jiné dobroty a nyní jsou absolutními odpůrci a pomalu chodí po náměstí Svobody s transparenty „maso je hřích“.

Mám až pocit, že se veganství stalo jakousi sektou, životním stylem, nebo nálepkou. Z masožravců se stávají býložravci, kteří mají tendenci propagovat jejich stravu, popisovat čím si nahradili onen původní „jed“ a jak moc kvůli tomu zvířata trpěla a ještě stále trpí . Nebo je to jen můj pocit?

Na druhou stranu jsou i tací , kteří svoje přesvědčení nikomu nevnucují a vyjádří se, když se o to druhá strana zajímá. (nebo až při společném stolování zjistíte, že si váš přítel neobjednal těstoviny se sýrovou omáčkou a kuřecím masem, ale  bezvaječné těstoviny s rajčatovou omáčkou, bez parmezánu) . V tomto případě  vzniká konfrontace mezi fanatismem, pozérstvím se šlechetností.  Chápu, že vegetariánům, veganům, vitariánům či frutariánům  přijde život zvířat v jatkách velmi krutý! Nechtějí podporovat jejich trápení. Chtějí zabránit brutálnímu zacházení se zvířaty. Přijde mi to šlechetné ..dokáží se vzdát svých choutek pro spokojený život druhým tvorům, kteří mají stejné právo na život. Otázka je, zda tento nový životní styl je tělu prospěšný. Nestrádá naše tělo?